Pavlač svatojanská, tedy jarní

Na jaře na počátku prvohor byly ze dna starohorního moře, které tehdy zalívalo velkou část českého masívu, vyzdviženy Orlické hory. ••• 4. května 1905 se v Rybné nad Zdobicí strhla ničivá větrná smršť. ••• V třetihorách byly zemské kry dále vyzdvihovány tak dlouho, až jednoho jara vznikl hřbet Orlických hor, na němž pak byla 31. července 1921 slavnostně otevřena Jiráskova horská cesta vedoucí z Nového Města nad Metují přes Suchý Vrch až do Jablonného. ••• A teď odjinud: V Opočně se 16. června 1663 tolik báli Turků a ohně, že byl vydán tento patent: „Poněvadž dle zpráv do Království českého namnoze od Turka najatých paličův v oděvu polském, poutnickém, obojího pohlaví vysláno, jakž i oučinkové v mnohých městech se vynacházejí, jest. Hleďte na sebe dobrý pozor dávati a se, abyste ke škodám nepřišli, vartovati. Jich netrpěti ani noclehem nefedrovati, nýbrž z obce pryč vybejvati. A kdyby se při některém jaká podezřenost toho vynašlo, jej vzíti a dobře zjištěného nahoru podati.“ Opočenský rychtář byl tak poslušný, že pro jistotu nechal pozatýkat a „nahoru podat“ i zbožné poutníky, kteří se potom jen tak tak vyhnuli výslechům na mučidlech při právu útrpném. Nebyla to lehká doba pro turisty ani světoběžníky. ••• Taktéž v Opočně dostal 16. června o dvě stě dvacet čtyři let později „za vyučenou“ František Kupka poté, co strávil tři roky v učení na sedláře u mistra Šišky. Mistr Šiška byl spiritista, který ve svém domě pravidelně pořádal seance, a jak z Kupkových nevalných úspěchů v řemesle vyplývá, zřejmě musel být i velký dobrák. Jinak by Kupka asi „za vyučenou“ nedostal. ••• V našem kraji je zakopáno mnoho pokladů, hledat můžete třeba na Lanšperku, v Liticích, na Zlatém Vrchu u Horního Houžovce nebo v Tvarožných jámách na jižním svahu Kralického Sněžníku. Svatojanská noc je k hledání pokladů ideální. Jen pozor, při dobývání pokladu nesmíte promluvit. A nedoporučuje se ani poslouchat rádio. ••• Nikdo ale nezakazuje cestou za pokladem sbírat byliny, které kolem svatého Jana Křtitele mají největší magickou a léčivou moc. Budou se Vám hodit. Například recept neznámého léčitele z východních Čech proti žloutence doporučuje pít teplý odvar z červeného vína, tří květů sedmikrásky, devíti vršků žluté vrby a šafránu. Možná by ale stačilo podle jiného receptu jen zavěsit si na krk 32 stroužků česneku a přepočítat je pozpátku nebo sníst tři vši nebo se upřeně dívat na dukát zalitý rozpuštěným máslem na misce. My Vám radíme mýt si před jídlem ruce. ••• Vzhledem k častým dotazům čtenářstva si dovolujeme vysvětlit rozdíl mezi upírem a můrou: upír je zemřelý člověk, který vstává z hrobu, naproti tomu můra je žijící osoba, jež se do své démonické podoby proměňuje jen v noci a způsobuje v ní těžké spaní, nepsavost nebo noční dušení. V našem kraji se můry vyskytovaly v Říčkách, Lanškrouně, Dlouhé Třebové a Kozlově. Na další dotazy budeme obratem reagovat. ••• A závěrem si řekněme s našimi předky „V březnu vítr, v dubnu déšť, pak jistě úrodný rok jest.“Co nás tedy čeká letos?